Kynologie

Velkou novinkou je, že od začátku roku 2002 do mně členové našeho klubu vložili důvěru a jmenovali mě předsedou Kynologického klubu Ratíškovice. Pro tyto stránky by to mohlo znamenat jejich výrazné rozšíření, protože jsem se dostal ke spoustě zajímavých materiálů a tak by se tu časem mohlo objevit něco z hluboké historie klubu.Uvidíme.

Kynologie má v Ratíškovicích dlouholetou tradici a naší snahou je tuto tradici nejen udržovat, ale i nadále rozvíjet. S tím také souvisí naše aktivity, které se ani zdaleka nevztahují jen na členy našeho klubu, kterých je v současné době 23, ale i na občany a mládež naší obce a také kynology z okolních organizací. Důkazem toho je nespočet akcí, které náš klub v posledních několika letech pořádal. Jednalo se mimo jiné o tyto akce :

zkoušky dle národního zkušebního řádu v letech 1993, 1995, 1997;
ukázky běžného, ale i speciálního výcviku psů pro děti základních a mateřských škol v letech 1996, 1997, 1998;
účasti našich členů na Mistrovství mládeže Moravskoslezského kynologického svazu v roce 1998, kde byl náš klub zastoupen největším počtem závodníků ze všech zúčastněných organizací;
účasti na soutěžích v Brně, Uherském Ostrohu, Vojkovicích, Dubňanech, Moravské Nové Vsi a ve Bzenci. Z těchto soutěží přivezli naši členové 6 prvních, 3 druhá a dvě třetí místa;
organizace dvou “Mikulášských branných závodů” v letech 1998 a 1999 a Velikonočního závodu podle mezinárodního zkušebního řádu v roce 2000.

Poslední dva roky byly, bohužel na úkor výcviku, věnovány budování nového kynologického cvičiště, které bylo za účasti veřejnosti a hlavních představitelů obce slavnostně otevřeno v červnu 1999.

Zatím jen pár fotek : Na té první je můj německý ovčák Rony a rotvajler Deny (ten je sousedů)-to byli ještě mladí a kamoši :-). Na dalším obrázku je "stálá klientela" našeho klubu (zleva:Blanka+Martin, Radek, Pavel a vzadu pan Šupa a Petra) a toto jsou tři veteráni (zleva: Don, Asta, Ron). Tady jsme si najali čerta na Mikulášský závod. Další rok už to nebyl závod Mikulášský, ale Velikonoční a protože čert pro četná zranění a ztrátu chvostu účást odmítl, tak obrana zůstala na mně :-( . Naštěstí jsem ale byl spolu s Petrou současně i rozhodčí, takže psi, kteří mě chtěli sežrat (skoro všichni) měli smůlu a bodíky šly vesele dolů.

Zatím je to vše a já doufám, že se tato sekce bude neustále rozšiřovat a pokud máte fotky svých zvířecích miláčků a rádi byste je zvěčnili na Internetu, tak mně je pošlete a můžete se s nimi předvést celému světu.